Při porovnání úrovně PKS v rámci vyhodnocení PKS v roce 2021 s roky předcházejícími je možné opět konstatovat kvalitativní posun úrovně PKS po stránce formální i obsahové. Tento výsledek je nepochybně výrazem odpovědné práce a odpovídající pozornosti, kterou většina funkcionářů OS Stavba ČR, mnohdy za přímé pomoci ze strany zaměstnanců OS, celé problematice věnuje. Vždyť kolektivní vyjednávání tvoří jednu z hlavních a nejvýznamnějších činností odborových organizací, které tímto plní své poslání zástupců zaměstnanců v pracovněprávních vztazích.

V podstatě lze, obdobně jako při provádění předchozích analýz, rozdělit PKS do tří skupin. První a největší skupinu tvoří PKS, které vykazují velmi vysokou úroveň po stránce obsahové i formální, jsou v nich sjednána nadstandardní plnění ze strany zaměstnavatele. Tato skupina se postupně zvětšuje, což je také trvalým cílem našeho OS. Druhou skupinu tvoří PKS, které jsou řádně zpracovány po stránce obsahové i formální a obsahují jen dílčí nadstandardní závazky zaměstnavatele nad úroveň podle ZP. Ojediněle se vyskytuje i třetí nejméně početná skupina PKS a jejich dodatků, které jsou z hlediska zásadních pochybení formálních náležitostí neplatné, případně obsahují smluvní ujednání v rozporu s obecně závaznými právními předpisy (zejména ZP) i kolektivní smlouvou vyššího stupně (u smluv pod závazností KSVS). Podle § 27 odst. 1 ZP k ujednáním v PKS, která upravují práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než KSVS, se nepřihlíží.

V porovnání s analýzami PKS z předchozích let lze konstatovat, že na základě provedené analýzy a projednání vyskytujících se pochybení a doporučení, došlo k postupné nápravě a zjištěné problémy v PKS se tímto způsobem podařilo odstranit, což je nepochybně jeden z hlavních pozitivních výsledků celé analýzy. U několika kolektivních smluv, kde dříve přetrvávaly tytéž nedostatky a pochybení, došlo v uplynulém roce k nápravě, což je nepochybně pozitivním výsledkem jednání příslušného regionálního manažera s funkcionáři ZO. Pokud se naopak podaří sjednat PKS s velmi vysokým standardem, po stránce obsahové i formální, tyto smlouvy si svou několikaletou výbornou úroveň tradičně udržují i nadále.

Ve vyhodnocených PKS a jejich dodatcích se vyskytují dále zejména následující konkrétní pochybení:

• chybné označení jedné nebo obou smluvních stran, (téměř vždy smluvní strany odborové organizace), nepřesný název, chybí IČ, sídlo, (10 případů)
• jsou sjednána ustanovení v rozporu se ZP a KSVS, což způsobuje, že se k těmto ujednáním nepřihlíží /§ 23 odst. 1, § 27 odst. 1 ZP/ (16 případů)
• odkazy na již zrušené právní předpisy (6 případů).

Samostatnou součástí hodnocení byla i oblast zabývající se bezpečností a ochranou zdraví při práci (BOZP). Z této části analýzy vyplývá následující:

• oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) byla hodnocena
  u 41 podnikových kolektivních smluv (v roce 2020 – 42, 2019 - 46), u ostatních z celkového počtu poskytnutých se jedná pouze o dodatky, ve kterých není oblast BOZP obsažena;
• úroveň jednotlivých PKS se od posledního hodnocení v roce 2020 opět zlepšila, i nadále se v nich však vyskytují určité nedostatky, na které byli jak účastníci školení, tak i další funkcionáři ZO/MO OS opakovaně upozorňováni;
• ve 24 případech byla konstatována dobrá úroveň oblasti BOZP, kdy buď nebyly v této oblasti uplatněny žádné připomínky, nebo se zde vyskytují pouze drobná doporučení => další zlepšení oproti minulým rokům;
• u 8 PKS lze hodnotit úroveň BOZP jako dostačující, nicméně jsou zde doporučení pro rozšíření ujednání a konkretizace v jednotlivých bodech;
• v 9 případech je však oblast BOZP v PKS řešena naprosto nedostatečně, přičemž v jednom z těchto případů dokonce tato oblast v PKS úplně chybí!!
• oproti tomu u 2 PKS byla oblast BOZP označena jako "vzorová"!!!

Oblast BOZP je v drtivé většině kolektivních smluv zpracována velmi dobře a je možné konstatovat, že oproti předchozím rokům se její úroveň velmi citelně posunula k lepšímu. V některých případech by se ještě dala tato oblast zkvalitnit, ale jedná se spíše o výjimky. Oproti předchozím obdobím se velmi radikálně zlepšila situace v uváděné legislativě. V kolektivních smlouvách se již prakticky nevyskytují odkazy na již neplatné předpisy, minulosti jich vždy byla celá řada.

Do budoucna doporučujeme pokusit se ještě v kolektivních smlouvách navýšit odškodnění u smrtelných a závažných pracovních úrazů nad rámec platné legislativy. V řadě kolektivních smluv to již zakotveno je, ale bylo by dobré tato ustanovení dostat do co největšího počtu kolektivních smluv, protože se vždy jedná o odškodnění úrazu, který trvale změnil život ať už poškozeným zaměstnancům nebo jejich nejbližším.

Celkové hodnocení je tedy takové, že se úroveň oblasti BOZP v nových kolektivních smlouvách výrazně zlepšila oproti obdobím předchozím!!

Z výstupů analýzy PKS lze vysledovat následující údaje:

• Příplatek za práci v noci je většinou poskytován ve výši 10 % průměrné mzdy (10,6 % PV), resp. v rozmezí 6,00 – 35,02 Kč/hod.
• Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí je nejčastěji je vyplácen ve výši 10 % minimální mzdy (10,3 % MM) nebo v rozmezí 6,00 – 30,- Kč (9,69 Kč)
• Příplatek za práci v sobotu a v neděli je sjednán ve výši 10 % průměrného výdělku, nicméně ve 39 případech je sjednán příplatek vyšší a jeho průměrná výše je 18,9 % PV resp. 35,20 Kč/hod.
• Zvýšení nároku na dovolenou je sjednáno u 94 zaměstnavatelů, což představuje 89,5 % hodnocených PKS.
• Příspěvek na penzijní připojištění je sjednán v 74 případech a jeho minimální pr. měsíční výše je 519 Kč (rozmezí 50 – 3000 Kč)
• Příspěvek na životní pojištění je dohodnut v 18 případech s průměrnou minimální výší 379 Kč
• Zvýšené odstupné je dohodnuto u 84 zaměstnavatelů
• Příspěvek zaměstnavatele na závodní stravování je sjednán u 97 subjektů, což představuje 92,4 % a jeho průměrná výše je 54,8 % ceny z nákladů, 11,60 Kč ze zisku a bez rozlišení zdrojů je výše příspěvku 58,96 Kč

Analýza PKS v roce 2021 opět potvrdila trend zlepšování úrovně smluv. Většina funkcionářů přistupuje k procesu kolektivního vyjednávání velmi odpovědně. Zcela prokazatelně jsou využívány informace získané na školeních, popř. ze vzorových PKS. Stále ve větším míře jsou i využívány konzultace s regionálními manažery a příslušnými specialisty OS.

Přesto se některé chyby v PKS i nadále opakují. Část poskytnutých PKS bylo tradičně nekompletních, resp. bez příslušných příloh, což přináší určité zkreslení výsledku hodnocení.

Negativním jevem je, že i když nedošlo k výraznému snížení počtu uzavíraných PKS, ochota některých funkcionářů poskytovat zpětnou vazbu je stále nedostatečná. I přes zvýšený apel na nezbytnost poskytování vzájemných informací (regionální konference, školení, jednání v ZO, elektronická komunikace), výsledek stále není optimální. Otázkou zůstává, kde je příčina. Zda je to velká zaneprázdněnost funkcionářů, či podcenění tohoto faktoru.  

Na druhou stranu lze konstatovat pozitivní trend, kdy na sledovaných smlouvách je zcela patrné zapracování připomínek z analýzy PKS v předchozím roce. Je to potvrzení toho, že práce, kterou hodnocení obsahu PKS věnují příslušní specialisté OS, přináší žádoucí výsledky!

Závěrem nezbývá než opět doporučit, aby při zpracování návrhů PKS byly ve větší míře prováděny konzultace s regionálními manažery a příslušnými specialisty OS.

Analýza i tentokrát potvrdila správnost nastoupeného trendu pravidelného vyhodnocování úrovně podnikových kolektivních smluv. Důležitým krokem pro toto hodnocení je však i nadále získání převážné většiny uzavřených PKS a problémové oblasti opět vysvětlovat v rámci školení funkcionářů.

Analýzu zpracovali: Ing. Pavel Zítko a Zdeněk Švehla

Kompletní analýzu PKS pro rok 2021 přinášíme v příloze.