Zpravodajství
Kolektivní smlouvy garantují mnoho výhod pro členy OS
10.10.2022 | Kolektivní vyjednávání | Informace ke KV | Přečteno: 417x

Kolektivní vyjednávání, především však výsledky tohoto procesu, patří zcela jednoznačně k hlavním činnostem OS Stavba ČR. Při vyhodnocení podnikových kolektivních smluv (dále PKS) bylo v roce 2022 posuzováno 66 PKS, dodatků či příloh k PKS (v roce 2021 – 71, 2020 - 57), které k posouzení předložily ZO OS Stavba ČR. Jedná se o dostatečně reprezentativní počet těchto smluvních dokumentů pro možnost analýzy celkové úrovně podnikových kolektivních smluv v rámci OS Stavba ČR.

Při porovnání úrovně PKS v rámci jejich vyhodnocení v roce 2022 s roky předcházejícími je možné konstatovat udržení velmi vysoké úrovně těchto smluv po stránce formální i obsahové. Tento výsledek je nepochybně výrazem odpovědné práce a odpovídající pozornosti, kterou většina funkcionářů OS Stavba ČR, mnohdy za přímé pomoci ze strany zaměstnanců OS, celé problematice věnuje. Vždyť kolektivní vyjednávání tvoří jednu z hlavních a nejvýznamnějších činností odborových organizací, které tímto plní své poslání zástupců zaměstnanců v pracovněprávních vztazích.

V podstatě lze, obdobně jako při provádění předchozích analýz, rozdělit PKS do tří skupin. První a největší skupinu tvoří PKS, které vykazují velmi vysokou úroveň po stránce obsahové i formální, jsou v nich sjednána nadstandardní plnění ze strany zaměstnavatele. Tato skupina se postupně zvětšuje, což je také trvalým cílem našeho svazu. Druhou skupinu tvoří PKS, které jsou řádně zpracovány po stránce obsahové i formální a obsahují jen dílčí nadstandardní závazky zaměstnavatele nad úroveň podle zákoníku práce (ZP). Ojediněle se vyskytuje i třetí - nejméně početná - skupina PKS a jejich dodatků, které jsou z hlediska zásadních pochybení formálních náležitostí neplatné, případně obsahují smluvní ujednání v rozporu s obecně závaznými právními předpisy (zejména ZP) i s kolektivní smlouvou vyššího stupně (u smluv pod závazností KSVS). Podle § 27 odst. 1 ZP se k ujednáním v PKS, která upravují práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než KSVS, nepřihlíží.

V porovnání s analýzami PKS z předchozích let lze konstatovat, že na základě provedené analýzy a projednání vyskytujících se pochybení a doporučení dochází k postupné nápravě a zjištěné problémy v PKS se tímto způsobem daří odstraňovat, což je nepochybně jeden z hlavních pozitivních výsledků celé analýzy. U několika kolektivních smluv, kde dříve přetrvávaly tytéž nedostatky a pochybení, došlo v uplynulém roce k nápravě, což je bezesporu potřebným výsledkem jednání příslušného regionálního manažera s funkcionáři ZO. V 18 PKS hodnocených v letošním roce však stále přetrvávají opakované připomínky.

Ve vyhodnocených PKS a jejich dodatcích se však vyskytují i nadále zejména následující konkrétní pochybení::

  • chybné nebo nedostatečné označení jedné nebo obou smluvních stran, (téměř vždy smluvní strany odborové organizace), nepřesný název, chybí IČ, sídlo (12 případů);
  • jsou sjednána ustanovení v rozporu se ZP a KSVS, což způsobuje, že se k těmto ujednáním nepřihlíží /§ 23 odst. 1, § 27 odst. 1 ZP/ (18 případů);
  • odkazy na již zrušené právní předpisy (5 případů).

Zmíněné problémy se týkají pouze malého rozsahu posuzovaných PKS a jejich dodatků a je skutečně potěšující, že většina PKS, které byly předloženy a jsou předmětem tohoto vyhodnocení, je na velmi dobré úrovni, mnohé jsou nadstandardní po stránce obsahové i formální. Tato pozitivní skutečnost svědčí o tom, že problematice kolektivních smluv je ze strany odborových funkcionářů většinou věnována potřebná pozornost a zjištěná pochybení se vyskytují především tam, kde nebyla, i přes nabízenou pomoc ze strany příslušných zaměstnanců OS, tato součinnost vyžádána, popřípadě nejsou dobře míněná doporučení respektována.

Konkrétně v 36 případech (54 % hodnocených smluv a dodatků) byl konstatován velmi dobrý výsledek kolektivního vyjednávání a dobrá úroveň sjednaných benefitů.

Samostatnou součástí hodnocení byla i oblast zabývající se bezpečností a ochranou zdraví při práci (BOZP). Z této části analýzy vyplývá následující:

  • oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) byla hodnocena u 43 podnikových kolektivních smluv (v roce 2021 – 41, 2020 - 42), u ostatních z celkového počtu poskytnutých se jedná pouze o dodatky, ve kterých není oblast BOZP obsažena;
  • úroveň jednotlivých PKS se od posledního hodnocení v roce 2021 opět mírně zlepšila, i nadále se v nich však vyskytují určité nedostatky, na které jsou příslušní funkcionáři ZO/MO OS opakovaně upozorňováni;
  • ve 32 případech byla konstatována slušná úroveň oblasti BOZP, kdy buď nebyly v této oblasti uplatněny žádné připomínky, nebo se zde vyskytují pouze drobnější doporučení => další zlepšení oproti minulému roku;
  • u 2 PKS lze hodnotit úroveň BOZP jako dostačující, nicméně jsou zde výraznější doporučení pro rozšíření ujednání a konkretizace v jednotlivých bodech;
  • v 9 případech je však oblast BOZP v PKS řešena naprosto nedostatečně, přičemž ve třech z těchto případů dokonce tato oblast v PKS úplně chybí!!
  • oproti tomu u 4 PKS byla oblast BOZP označena jako "vzorová"!!!

Oblast BOZP je v drtivé většině kolektivních smluv zpracována velmi dobře a je možné konstatovat, že se proti předchozím obdobím dále pozitivně posunula. Přesto však u několika málo kolektivních smluv přetrvává to, že je v nich oblast BOZP naprosto nedostatečná nebo prakticky zcela chybí. Lze konstatovat, že se jedná v podstatě o stejné organizace, jako v letech předchozích.

Do budoucna doporučujeme pokusit se ještě v kolektivních smlouvách navýšit odškodnění u smrtelných a závažných pracovních úrazů nad rámec platné legislativy. V řadě kolektivních smluv to již zakotveno je, ale bylo by dobré tato ustanovení dostat do co největšího počtu kolektivních smluv, protože se vždy jedná o odškodnění úrazu, který trvale změnil život ať už poškozeným zaměstnancům nebo jejich nejbližším.

Celkové hodnocení je tedy takové, že se úroveň oblasti BOZP v nových kolektivních smlouvách výrazně zlepšila oproti obdobím předchozím.

Z výstupů analýzy PKS lze vysledovat následující údaje:

  • Příplatek za práci v noci je většinou poskytován ve výši 10 % průměrné mzdy (10,5 % PV), resp. v rozmezí 6,00 – 50,00 Kč/hod. (průměr 15,35 Kč/hod.).
  • Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí je nejčastěji je vyplácen ve výši 10 % minimální mzdy (10,3 % MM) nebo v rozmezí 6,00 – 30,- Kč (10,38 Kč).
  • Příplatek za práci v sobotu a v neděli je sjednán ve výši 10 % průměrného výdělku, nicméně ve 41 případech je sjednán příplatek vyšší a jeho průměrná výše je 19,1 % PV resp. 36,64 Kč/hod.
  • Zvýšení nároku na dovolenou je sjednáno u 96 zaměstnavatelů, což představuje 91,4 % hodnocených PKS.
  • Příspěvek na penzijní připojištění je sjednán v 75 případech a jeho minimální průměrná měsíční výše je 610 Kč (rozmezí 50 – 3.000 Kč).
  • Příspěvek na životní pojištění je dohodnut v 19 případech s průměrnou minimální výší 379 Kč.
  • Zvýšené odstupné je dohodnuto u 84 zaměstnavatelů.
  • Příspěvek zaměstnavatele na závodní stravování je sjednán u 99 subjektů, což představuje 94,3 %, a jeho průměrná výše je 54,9 % ceny z nákladů, 12,33 Kč ze zisku a bez rozlišení zdrojů je výše příspěvku 65,02 Kč.

Analýza PKS v roce 2022 opět potvrdila trend zlepšování úrovně těchto smluv. Většina funkcionářů přistupuje k procesu kolektivního vyjednávání velmi odpovědně. Zcela prokazatelně jsou využívány informace získané na školeních, popř. ze vzorových PKS. Stále ve větším míře jsou využívány konzultace s regionálními manažery a příslušnými specialisty OS.

Přesto se některé chyby v PKS i nadále opakují. Část poskytnutých PKS byla tradičně nekompletních, resp. bez příslušných příloh, což přináší určité zkreslení výsledku hodnocení.

Negativním jevem je, že i když nedošlo k výraznému snížení počtu uzavíraných PKS, ochota některých funkcionářů poskytovat zpětnou vazbu je stále nedostatečná. I přes zvýšený apel na nezbytnost poskytování vzájemných informací (regionální konference, školení, jednání v ZO, elektronická komunikace) není výsledek stále optimální. Otázkou zůstává, kde je příčina. Zda je to velká zaneprázdněnost funkcionářů, či podcenění tohoto faktoru. 

Na druhou stranu lze konstatovat pozitivní trend, kdy na sledovaných smlouvách je zcela patrné zapracování připomínek z analýzy PKS v předchozích letech. Je to potvrzení toho, že práce, kterou hodnocení obsahu PKS věnují příslušní specialisté OS, přináší žádoucí výsledky!

Závěrem nezbývá než opět doporučit, aby při zpracování návrhů PKS byly ve větší míře prováděny konzultace s regionálními manažery a příslušnými svazovými specialisty .

Analýza i tentokrát potvrdila správnost nastoupeného trendu pravidelného vyhodnocování úrovně podnikových kolektivních smluv. Důležitým krokem pro toto hodnocení je však i nadále získání převážné většiny uzavřených PKS a opětné vysvětlování problémových oblastí v rámci školení funkcionářů.

Analýzu zpracovali: Ing. Pavel Zítko; Zdeněk Švehla

Kompletní analýzu PKS pro rok 2022 přinášíme v příloze

Do systému vložil: Zítko Pavel
Přílohy k článku [ke stažení]
PřílohaZařazeno
Analýza PKS 2022---
Foto k článku
Další články
Kolektivní smlouvy přinesly pro členy OS opět mnoho výhod
Únorový seminář přinesl cenné informace